Cukrovka na horách

Je zima a většina z nás jezdí na hory. Proto jsem se rozhodla napsat jeden z mých příběhů s cukrovkou. A aby to nebylo jen povídání, přidala jsem zimní fotky, které jsou i několik let staré. S cukrovkou je občas zábava a třeba tímhle povídáním předejdete podobné nepříjemné situaci.

Inzulín na prvním místě

Než jsem odjela poprvé na střední škole do Pece pod Sněžkou na lyžařský výcvik, tak jsem si myslela, že cukrovka na horách problém nebude. Bohužel jsem zjistila, že i na horách je potřeba na sebe (a nejen na sebe, ale k tomu se postupně dostanu) dávat pozor. Věc, na kterou jsem myslela hned na od začátku, je to, že si musíte dát pozor, aby vám nezmrzl inzulín. Ať už máte pera nebo pumpu, inzulín může zmrznout v obou případech. Myslím si, že u inzulínové pumpy je to složitější, protože ta je přeci jen ve větším teple, pod tričkem, mikinou a bundou a pořád jí hřeje naše tělesná teplota.

U per ležících v batohu to může být větší problém. Takže pokud je na horách velká zima (letos jsme byli na horách a celou dobu tam svítilo sluníčko a bylo krásně teplo, takže si myslím, že v této situaci by inzulín asi nezmrzl), myslete i na to, že inzulín může přemrznout a pera nechávejte buď na chatě, nebo alespoň zabalená v šále.

S pumpou na snowboard

Mě tehdy ale potrápila jiná věc a dodnes nevím, jestli za ni mohly pády na snowboardu, nebo stavění sněhuláka. Už si totiž moc nepamatuji, jak se to stalo a ani se na žádný velký „pád“ nepamatuji. Žádný mimořádný jsem totiž nezaregistrovala.

Zkrátka a jednoduše jsem si po několika hodinách strávených venku všimla, že mi pumpa hlasí chybu, že mi nedávkuje inzulín. Přesně už si nepamatuji, co na ní bylo napsáno, ale myslím si, že něco ve stylu „Chyba pumpy, kontaktujte zákaznický servis“, nebo „Žádný výdej, kontaktujte zákaznický servis“. V tu chvíli, kdy jsem si signál přečetla by se ve mě krve nedořezal. Nikdy předtím jsem žádný takový problém neměla, a tak jsem čekala, jestli se pumpa nevzpamatuje třeba z toho, že byla dlouho venku v zimě.

Nevzpamatovala, takže jsem volala mamce domů a ptala se, co mám dělat. Ta mě utvrdila v tom, že se telefonátu na help linku prostě nevyhnu, a tak jsem se musela přemoci a na zákaznický servis prostě zavolat. Zákaznický servis od firmy Medtronic, od které pumpu mám, je naštěstí 24 hodinový, takže jsem měla kliku. Stalo se mi to totiž asi v devět večer.

Nová pumpa do Pece pod Sněžkou

Pamatuji si, že než mi pumpu dovezli, trvalo to asi 3 hodiny, ale pro mě to bylo nekonečné. Byla jsem nervózní, aby pán trefil, a nechtěla jsem dělat problémy a starosti jak kamarádům, tak učitelům. Mezi tím jsem si přepsala bazální dávky na papír, ale na to také pozor, už se mi stalo, že s pumpou nešlo nic udělat, a tak jsem bazály musela řešit přes paní doktorku (od té doby je mám raději napsané v diáři, kdyby náhodou) – a ty 4 hodiny pumpa pípala pořád dokola a poměrně nahlas. Dnes už bych věděla, že stačí vyndat baterky a chvíli počkat, než pumpa přestane pípat úplně, a měla bych klid. Ale to jsem tehdy nevěděla a nevyspal se ten večer kvůli tomu skoro nikdo v chatě :).

Pumpu mi přivezli novou z Prahy, přímo až do Pece pod Sněžkou na chatu, kde jsme bydleli a od té doby už jsem na zákaznický servis volala několikrát a v klidu, protože vím, že servis funguje a novou pumpu dostanu za pár hodin. Pumpa se rozbila nejspíš tak, že jsem na ní špatně upadla a něco se v ní porouchalo. Dávejte si tedy pozor na pumpu i na horách, můžete zažít i takovou „legraci“, jako já tenkrát. A u per zase pozor na rozbitou ampulku, kde to rozbití nemusí být tolik vidět. Ale o tom zase příště…

Mějte se a dávejte na sebe pozor i na horách. Karolína