Když mi domů přišla knížka Playground od Lars Kepler, myslela jsem si, že jí budu číst minimálně 2 měsíce. Má totiž okolo 400 stránek. Nicméně stačilo se do ní začíst, vzít si jí ve vlaku na dovolené a byla přečtená. Je to totiž nejnapínavější a nejstrašidelnější knížka, kterou jsem doposud četla. Už teď si troufám říct, že je to pro mě nejlepší kniha roku 2016.
Smrt a téma smrti mě fascinuje
Dočetla jsem jí včera večer, takže chci ještě sepsat všechny ty věci, které mi v hlavě zůstali a podělit se s Vámi o bezprostřední dojmy a nadšení. Ta kniha mě dostala. Nikdy jsem se od ní nemohla odtrhnout a vždy jsem se těšila, až si budu moct zalést pod deku a přečíst si alespoň jednu stránku. Tohle mě fakt bavilo. Příběh je super. Téma smrti mě zajímá a už jsem několik knih na toto téma četla (v pubertě, před několika lety, to byla třeba knížka Někde jinde, kterou si pamatuji do dnes), i bakalářkou budu mít spojenou se smrtí. Sice to není pozitivní věc, ale pro mě velmi, velmi zajímavá. A to mi připomíná, že už bych jí už měla začít psát….
Asi každého z nás by zajímalo, co bude potom, až umřeme. Spekulací je mnoho a i přesto nikdo neví, jak je to doopravdy. Každý má svou pravdu a věří, nebo nevěří v něco jiného. Stejně jako já, ale o tom třeba někdy (nikdy?) jindy.
Knížka má krásný obal, který zaujme na první pohled. Název Playground je podle mého malinko zavádějící, protože já jsem si představovala opravdu „jen“ dětské hřiště a nakonec se z dětského hřiště vyklubala taková aréna.
O čem kniha tedy je?
Nechci toho moc prozradit, protože je celá kniha hodně zajímavá a napínavá, nicméně trochu toho přeci jen prozradím, abych Vás nalákala. Hlavní hrdinkou je Jasmin, která už se několikrát v přístavním městě ukázala a vždy se vrátila nazpět do života. Občas si není jistá, tím, jestli se to všechno vážně stalo, nebyl to jen sen, nebo jestli opravdu není blázen, za kterého jí všichni mají. Po autonehodě se v přístavním městě spolu s ní objeví i její syn a matka a tak začíná boj o přežití a o to, jak se vrátit zpátky do normálního světa i spolu se svým synem. A jak to všechno dopadne? To se nechte překvapit.
Místy jsem se dokonce i bála a příběh je opravdu velmi napívaný. Doporučuji!!
Autor: Lars Kepler (což je mimochodem pseudonym, za nímž se skrývá manželská dvojice Alexandra Coelho Ahndorilová a Alexander Ahndoril. Společně napsali také například Stalkera, což jsem zjistila až po přečtení a bylo to pro mě obrovské překvapení.)
Originál: Playground
Počet stran: 438 stran
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: HOST
Anotace: Přístavní město plné násilí je nebezpečné místo. A ze všeho nejnebezpečnější je dětské hřiště.
Jasmin Pascalová-Andersonová má hodnost poručíka švédské armády. Během mise NATO v severním Kosovu se její jednotka ocitne v boji. Jasmin ztratí dva ze svých mužů a sama je těžce zraněna. Na celých čtyřicet vteřin se jí zastaví srdce, načež je znovu přivedena k životu. Po probuzení mluví o své zkušenosti z klinické smrti: byla převezena do tajemného přístavního města, které představuje přechod mezi životem a smrtí a panuje v něm krutý a nespravedlivý systém. Jasmin je ze svých zážitků zmatená a rozrušená. Co se jí stalo během těch vzácných vteřin, kdy se jí zastavilo srdce? A jak se jí podařilo z města uniknout a vrátit se do života?
Kterou knížku na podobné bázi byste mi doporučili vy? Těším se na Vaše tipy, K.
* Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji eshopu www.arara.cz, kde je cena o 100 kč LEVNĚJŠÍ, než doporučená cena!
 je zajímavá už svým názvem. V knize se často objevuje motiv smrti, který mě fascinoval.){kind=link}