„Máš těžkou nebo lehkou cukrovku?“ Tohle je otázka, kterou dostávám nejčastěji a položí mi jí 99% lidí, kteří zjistí, že mám cukrovku. Většina lidí hned odhaduje, že těžkou, protože mám přece tu inzulínovou pumpu, neberu léky a nestačí mi dieta. Prosím vám, neexistuje těžká ani lehká cukrovka. Diabetes se rozděluje podle typů. Já mám první typ, což ale neznamená, že by byl horší, než těhotenská cukrovka nebo než druhý typ, který se většinou objevuje u starší generace (existují ale i výjimky). V čem tedy spočívá ten nejzásadnější rozdíl a proč si to lidi pletou?
Diabetes mellitus 2. typu
Mezi lidmi je nejvíce rozšířená cukrovka 2. typu. Jde o častou civilizační chorobu a na rozdíl od prvního typu dá se jí předcházet správnou životosprávou. Nemoc se rozvíjí proto, že člověk ztrácí vnímavost na inzulín, což bývá kvůli tomu, že má člověk víc kilo, než je potřeba. Slinivka a její beta-buňky tvoří inzulín stejně nebo dokonce více, ale tělo s ním neumí (jednoduše řečeno) zacházet. Inzulínu se tvoří méně až později, kdy se beta-buňky unaví.
Proto některým diabetikům pomůže dieta a léky. Díky tomu že zhubnou, se tělo opět naučí s inzulínem zacházet. Pokud selže dieta a léčba tabletami, je třeba používat injekční formy, například inzulín. Cukrovka 2. typu je mezi lidmi rozšířená víc, než 1. typ a proto nás lidé házejí do jednoho pytle. Druhý typ má více než 85% všech diabetiků.
Diabetes mellitus 1. typu
Jedničku mám já. První typ se nejvíce objevuje v dětství a v pubertě, kdy se tělo vyvijí. Moje slinivka a její beta-buňky nefungují vůbec a proto mi nepomohou léky ani dieta a musím si pravidelně už od začátku píchat inzulín. Cukrovka 1. typu se tedy úplně vyléčit nedá, slinivku znovu nenastartujete a jediná léčba je pomocí inzulínu. Proč cukrovka 1. typu vzniká je nejasné, největší roli hraje genetika. První typ na rozdíl od druhého typu nesouvisí s nadváhou nebo se stresem. Nedostala jsem tedy cukrovku z toho, že jsem jedla hodně sladkých jídel.
Oba typy mají ale společné to, že nebolí a pokud nemáte cukrovku kompenzovanou, mohou se objevit akutní a chronické komplikace. O akutních problémech jste ode mě už slyšeli, jde o nízkou hladinu cukru v krvi tj. hypoglykémie a vysokou hladinu cukru v krvi tj. hyperglykémie (my diabetici říkáme hypo a hyper). Chronické komplikace mohou být spojené s onemocněním oční sítnice nebo s onemocněním ledvin.
Já se s vámi dělím o zkušenosti s cukrovkou 1. typu, pokud se chcete o cukrovce 2. typu dozvědět více, podívejte se na stránky jaknacukrovku.info.
Doufám tedy, že díky dnešímu článku už rozumíte tomu, proč nemám silnou ani slabou cukrovku. Máte otázky? Nebojte se napsat do komentářů, ráda vám odpovím. Mějte se hezky, Karolína
Také mám kolem sebe poměrně hodně cukrovkářu s inzulínem. Dnes už to naštěstí není takové jako dřív. Pamatuju si že školky svého kamaráda, který si píchal inzulín a byl pro všechny důvodem k posměškům.
Je fajn, že jsi pro všechny sepsala tento článek a objasnila situaci. 🙂
Ahojky,
moc děkuji za komentář, na posměšky jsem narazila i já, ale nebylo to nic hrozného.
Měj se hezky, Karolína
Comments are closed.