SVATEBNÍ SÉRIE / VYBÍRÁM SVATEBNÍ ŠATY (s inzulínovou pumpou)

Když jsme se s Honzíkem (a s paní na úřadě) asi před měsícem shodli na termínu na svatby, pomalu ale jistě jsem začala obcházet svatební salóny. Ve finále jsem jich v Praze obešla poměrně hodně, takže jsem si říkala, že bych vám mohla sepsat moje dojmy a zkušenosti. Ono to totiž není jen tak, pokud máte poměrně jasnou představu a k tomu ještě inzulínovou pumpu u pasu.

Před několika lety jsem chtěla ve svůj svatební den obléknout šaty od známé české sourozenecké dvojice Poner. Loni ale jejich šaty oblékly dvě mé příbuzné a já jsem i díky tomu zjistila, že to nejspíš nebudou ty pravé šaty, které chci obléknout. Při výběru jsem měla několik variant toho, jaké šaty chci a velkou roli v tom hrál i fakt, že po svatbě plánujeme roadtrip po Evropě a rádi bychom se nechali vyfotit na horách a u moře.

Možností jsem tedy zvažovala víc:

a) šaty půjčit – tuhle variantu jsem zavrhla asi nejdříve. Musela bych si totiž shánět další šaty, které bych si oblékla na focení a to mi přišla škoda. V několika salónech se navíc ceny za půjčení a prodej o tolik neliší.

b) šaty si nechat ušít na míru – u šatů na míru jsem viděla největší výhodu v tom, že by mi perfektně seděly a po úpravě bych je mohla nosit i po svatbě. Chtěla jsem totiž body a sukni. Nakonec jsem od této varianty opustila z toho důvodu, že jsem narazila na šaty v salónu, které jsem chtěla. Bála jsem se, že bych ve výsledku litovala, že ušité šaty nejsou stejné, jako ty, které se mi líbily v salónu.

c) šaty si koupit – jasně, není to moc logické, když šaty obléknete jen jednou na svatbu a pak už nikdy. Když se ale chceme nechat vyfotit i po svatbě a není to v ČR, musela bych šaty půjčit na delší dobu. Nevím proč, ale fakt, že se na šaty budu moct kdykoliv po obřadu podívat, zkusit si je a připomenout si ten okamžik se mi prostě líbí, takže jsem se nakonec rozhodila šaty koupit.

Salóny jsem obcházela v Praze, ale často jsem narazila na hezké půjčovny a prodejny mimo hlavní město. Když jsem sháněla maturitní šaty, v našem malém městě to byla katastrofa. Pamatuji si, že to byly spíše šaty, které se nosily kdysi a nic se mi tam nelíbilo. Proto jsem tak něják věřila, že když je v Praze větší poptávka, bude i lepší nabídka. A nakonec jsem byla spokojená. Nejvíce svatebních salónů najdete asi na Pankráci, kousek od metra Pražského povstání. Protože bydlíme na jihu Prahy, hlavní silnicí, která svatební obchůdky ukrývá, často projíždíme, takže jsem jako první zavítala tam.

Moje představa

Moje představa svatebních šatů byla jasné. Nemám ráda velké, princeznovské sukně, takže jsem chtěla něco jednoduššího se splývavou sukní. Pohrávala jsem si s myšlenkou dlouhých rukávů, ale nakonec jsem usoudila, že vzhledem k tomu, že budeme fotit u moře, kde je horko a svatba je v létě, šaty s delším rukávem by nebyly to pravé. Hledala jsem tedy jednoduché, vzdušné, nepřezdobené šaty, které sednou mě i mojí inzulínové pumpě.

Salón Maya, Praha 4

V tomto salónu jsem vyzkoušela nejvíce šatů. Zjistila jsem, že přiléhavý střih á la mořská panna nepůjde, protože jsem si při zkoušení odtrhla sensor i přes to, že jsem ho měla zalepený tejpem. Velmi přiléhavý střih jsme zamítly i kvůli tomu, že byl set a sensor, který jsem měla na noze vidět a i přes to, že se za cukrovku nestydím a krabičku klidně mohou všichni vidět, set a sensor chci mít schovaný. V uplých šatech je totiž vidět jejich obrys.

Při zkoušení a následně při prohlížení fotek jsem věděla, že nechci velké šaty, ve kterých se tak něják ztrácím. V tomto salónu jsem vyzkoušela šaty různých střihů, protože se často říká, že máte představu a nakonec vám sluší něco trochu jiného, o čemž jsem se více méně také přesvědčila. Vyzkoušela jsem něco okolo desítky šatů a více než bílé se mi líbily ivory nebo narůžovělé odstíny. Výběr v tomto salónu je opravdu veliký, na zkoušení se musíte objednat a díky tomu se vám pak hezky věnují.

Salón Maya jsem navštívila jako první a dá se říct, že jsem si byla jistá, že šaty, které se mi líbily jsou ty pravé (neptejte se jak, to prostě poznáte), ale rozhodla jsem se navštívit i další salóny, abych si to potvrdila.

Salón Nevěsta, Praha 4

Do tohoto salónu jsem šla ze zvědavosti, mají totiž velmi příznivé ceny. Šaty pouze prodávají a cena je opravdu za cenu půjčovného. Šaty mají krásné, mě se tam líbily dokonce dvoje, ale nakonec jsem zvolila jiné. Paní majitelka je moc milá a snažila se mi ve všem vyjít vstříc.

Salón Bereniké, Praha 5

Do Bereniké jsem šla hlavně kvůli šatům značky Elody, které jsem si vyhlídla na internetu. Jde o malý salón poblíž Anděla. Paní byla milá a vstřícná, protože jsem ale měla zkušenosti z jiných salónu, nakonec jsem si tam šaty nevybrala. Pokud bych porovnala svatební šaty v Maya, Nevěstě a Bereniké, kvalitou mi v Bereniké šaty Elody přišly zpracováním nejslabší. Určitě je ale potřeba říct, že tam bylo šatiček značky Elody v mé velikosti jen pár. Šaty, které nabízela přímo paní jsem nezkoušela, takže hodnotím jen šaty značky Elody. Na internetu mají krásné šaty, ty které jsem si vyhlídla bohužel v salónu nebyly a já bych si netroufla koupit šaty podle obrázku. Kvůli velikosti, provedení i střihu.

Salón Studio Agnes, Praha 5

Studio Agnes jsme navštívili po návštěvě salónu Bereniké. I přes to, že jsem si nejdřív myslela, že se mi žádné šaty líbit nebudou, líbily se mi dvoje. Bohužel jedny mi byly moc velké a druhé jsem nakonec odpískala kvůli barvě. Více než bílé se mi totiž líbily tmavší, kávové a já si nebyla jistá, jestli tuhle barvu na svatbě chci. Cena byla ale parádní a paní prodavačka i majitelka se mi snažily vyjít vstříc. Šaty mi totiž byly velké. Byla zde možnost objednat šaty v jiném odstínu i velikosti.

Salón DD Models, Praha 5

V DD Models jsem vyzkoušela šaty jen dvoje, ostatní byly totiž s obří sukní a dost princeznovské, což se mi nelíbilo. Šaty nebyly špatné, ale tím, že jsem prošla více butiků jsem věděla, že to není ono.

Proč jsem si šaty nenechala ušít?

Šaty jsem si nejprve chtěla nechat ušít od návrhářky Zuzany Lešák Černé, kterou na Instagramu obdivuji už delší dobu. Dokonce jsem si udělala výlet do Plzně, do jejího salónu, kde jsem si prohlédla, s jakým materiálem pracují a nechala si zpracovat návrh. Nakonec jsem ale (jak jsem zmiňovala výše) došla k tomu, že mé vysněné šaty už mám. Ušité by se jim jen podobaly. A upřímně? Svou roli při výběru hrála i cena.

Zdůrazňuji, že jde o můj vlastní názor a zkušenost, v každém salónu je možné najít krásné šaty, záleží na tom, jaký máte vkus, očekávání, rozpočet… Fotky, které vám sem přidávám jsou focené na telefon, záměrně (a logicky) vám neukazuji mé vysněné šaty, které obléknu v den D. O ty se s vámi podělím až po svatbě, kterou máme na konci léta. Pokud by vás zajímalo info o cenách v salónech, napište mi na e-mail, ráda se o to s vámi podělím.

Cenu za zkoušení jsem nikde neplatila, hodně jsem zvažovala i návštěvu svatebního salónu Adina, ale kvůli rozporuplným recenzím a částce 300 Kč za zkoušení jsem tam nakonec nezavítala.

Určitě je důležité zmínit, že je potřeba do salónu vyrazit co nejdříve a nejlépe mimo svatební sezónu, kdy bude v salónech většina šatů. V sezóně bude hodně šatů půjčených, takže si nebudete moct vyzkoušet tolik šatů jako třeba v zimě. Nemusíte se ale bát, já sehnala šaty i měsíc a kousek před svatbou a to jsem zdaleka neobešla všechny salóny. Vybrala jsem nakonec šaty v salónu Maya.

Co se týká cukrovky, inzulínové pumpy a výběru šatů, určitě je potřeba myslet na to, kam inzulínovou pumpu dáte. Já nakonec nejspíš budu mít pás na nohu, kam pumpu schovám, ale ještě se rozmýšlím. Uplnuté, těžké šaty bych nedoporučovala i kvůli manipulaci. Určitě bych se nechtěla během svatebního dne trápit tím, že jsem si odtrhla nešikovným pohybem set, i když se to určitě může stát i tak. Uvidíme,… Pokud máte inzulínová pera, gratuluju, tahle starost vám při svatebních přípravách odpadá 🙂